Vikingové (USA 1958, audio CZ+EN, tit.CZ) JackRIPper.mp4

ČSFD 72%, 2 jazykové verze Skryté titulky Vikingský vůdce Ragnar (E. Borgnine) zabil během jednoho ze svých nájezdů anglického krále Northumbrie a zneuctil jeho ženu, královnu Enid (M. Audleyová). Když se království ujal králův bratranec Aella (F. Thring), královna se začala bát o život svého narozeného dítěte, potomka Ragnara a dědice trůnu, a poslala jej z Anglie pryč do Itálie. Jeho loď však napadli vikingové a malý chlapec vyrostl v zajetí jako otrok Erik (T. Curtis) u samotného Ragnara, aniž by kdokoliv znal jeho skutečný původ. Jednoho dne Erik připraví o oko nelítostného válečníka Einara (K. Douglas), Ragnarova syna a svého nevlastního bratra, čímž zažehne mezi nimi plamen nenávisti. Před jistou Einarovou pomstou zachrání Erika čarodějka Kitala (E. Wayová) a spojenec vikingů lord Egbert (J. Donald), který v něm pozná dědice trůnu a vezme jej pod svou ochranu. Einarův únos velšské princezny Morgany (J. Leighová), zaslíbené králi Aellovi, poté rozpoutá otevřený boj na život a na smrt mezi oběma bratry, kteří se do ní zamilují... 50. léta přála historickým velkofilmům, a i když snímky ze středověku zaznamenávaly jistý divácký úspěch, nebyly tak výrazné jako biblické spektákly nebo velkofilmy z antického Řecka a Říma, které tehdejší době kralovaly. Etapa vikingských nájezdů byla pro filmaře ještě méně vyhledávanou tématikou než rytířské příběhy a vzniklo jich pomálu, o to víc však vyčnívá právem úspěšný snímek Vikingové Richarda Fleischera z roku 1958, který je ukázkou kvalitního dobového řemesla. Vznikl na motivy předlohy Viking Edisona Marshalla z roku 1951 a do podoby scénáře jej zpracoval Calder Willingham. Natáčel se v autentických lokacích norských fjordů a také u francouzského hradu Fort la Latte (La Roche Goyon), které v nádherných obrazech zachytil kameraman Jack Cardiff. V hlavních rolích se objevili Kirk Douglas a Tony Curtis se svou ženou Jane Leighovou po boku. Ačkoliv byl snímek z hlediska vyobrazení vikingů 8. - 9. století a jejich života v rámci své doby věrohodný, tvůrci navlékli Angličany do kostýmů z pozdější éry vrcholného středověku, aby je odlišili od Seveřanů. Samotný kamenný hrad Fort la Latte, kde probíhala závěrečná bitva, je taktéž dílem až původně gotických architektů z poloviny 14. století. Nic z toho však neubírá na atraktivitě dobrodružného příběhu o souboji otroka a jeho pána o lásku jediné ženy, jenž je hrdým zástupcem svého žánru.